Etické poradenství v medicíně a v sociálních službách

Cílem poradenství je pomoci lékařům v běžné praxi orientovat se v případech, se kterými se ve své práci setkávají a kde narážejí na konflikty a neporozumění v etické oblasti.

Poradenství má pomoci vést lékaře a jejich pacienty, včetně jejich rodin, nebo etické komise k řešení etických konfliktů.

Metodologickým východiskem k řešení těchto problémů je klinická etika.

Klinická etika je součástí bioetiky, souvisí s takovými disciplínami jako je morální filozofie, zdravotnické právo, psychologie a komunikační dovednosti a klinická medicína.

Klíčovou kompetencí pro praktickou aplikaci klinické etiky je identifikovat a analyzovat etickou otázku a dosáhnout rozumného a konsenzuálního závěru a doporučení ke konkrétnímu jednání.

Zde nabízím metodu, která identifikuje etickou dimenzi péče o pacienta, analyzuje a řeší etický problém. Tato metoda je užitečná pro strukturování otázek, před kterými stojí lékaři každý den.

Tento postup lze použít nejenom v nemocnicích nebo v soukromých lékařských praxích, ale také v sociální sféře, v hospicích, v domovech s pečovatelskou službou a v domovech důchodců.

Etický poradce nedělá rozhodnutí ani za lékaře ani za pacienta, nebo za management oddělení nebo nemocnice. Jeho hlavním přínosem je kritický pohled a doporučení člověka stojícího mimo zdravotnické zařízení. Rozhodnutí o konkrétním pacientu učiní potom ošetřující lékař sám.

Ve své práci vycházím z přístupu, který se osvědčil zejména v USA.

Jedná se o metodiku autorů Alberta R. Jonsena, Marka Sieglera a Williama J. Winsladeho tak, jak je popsána v jejich knize

Clinical Ethics. A Practical Approach to Ethical Decisions in Clinical Medicine, 7th edition.

 

Sami analyzují každý etický problém na čtyřech rovinách:

  1. Lékařské indikace
  2. Preference pacienta
  3. Kvalita života
  4. Kontextuální otázky

Syntézou odpovědí nalézají mnohem komplexnější doporučení k řešení tohoto problému.